Podle teorie Larry E. Greinera, profesora z Harvard Business School, publikované v roce 1972 si všechny firmy procházejí obdobným cyklem střídání ekonomického růstu a poklesu. Za každým růstem je evoluce, která vyústí v krizi, kdy firma začne stagnovat a potřebuje revoluci, aby rostla dál. Zajímavé je, že jednotlivé fáze se opakují u velké části firem na trhu a že tyto krize mají jasně danou posloupnost. Trápí-li vaší firmu stagnace, je možné, že se zrovna nachází v době čekání na další revoluci.

Od 1. ledna 2014 vstoupily v účinnost dva nové klíčové zákony pro každou firmu působící v České republice – Nový občanský zákoník a Zákon o obchodních korporacích. Tyto legislativní změny mají přímé dopady na všechny podnikatelské subjekty v České republice, a to včetně přímých dopadů do základních dokumentů, na kterých firmy stojí. Dnes se proto podíváme, jak tyto změny ovlivnily české společnosti s ručením omezeným.

Švédských korporací není tolik jako třeba těch amerických nebo německých. I přesto se však dokázaly významně zapsat i do našich životů. V Česku jsou známé například IKEA či Volvo, ale třeba také Ericsson, AstraZeneca a již od první republiky také Electrolux. Švédské korporace se od těch amerických, francouzských či německých ale v jednom zcela zásadně odlišují, a to ve firemní kultuře a přístupu k zákazníkovi. Nejinak je tomu i u společnosti Proact, která letos slaví 20 let a stala se největším evropským hráčem v oblasti storage integrace. A i po 20 letech zůstává Proact, podobně jako třeba IKEA, věrný své přátelské atmosféře, kdy se vám může lehce stát, že vás někdo z TOP managementu, třeba Martin Ödman, generální ředitel, pozve k sobě domů o víkendu na grilování.

Holdingové struktury jsou u nás relativně málo využívané a setkáte se s nimi zejména u větších firem. V českém právu navíc holding není nijak právně upraven, na rozdíl například od koncernu v Německu. I přesto má holding v České republice své nesporné výhody i některé nevýhody.