V minulém článku o Porterově analýze 5 sil jsme říkali, že profesor Porter přispěl do oblasti managementu a marketingu i celou řadou dalších věcí. Jednou z nich je teorie generických strategií, která shrnuje, na čem obvykle stavějí úspěšné konkurenční strategie. Pojďme se tedy podívat na tuto téměř 50 let starou teorii, která v zásadě platí i dnes.
Pojem stakeholder jako jeden z mála v managementu nemá ustálený český překlad. Asi nejpřesnějším vyjádřením významu tohoto pojmu jsou „zainteresované strany.“ Proč má vůbec smysl se jimi ale zabývat? A jak zařídit, aby byli spokojení?
Business to business komunikace neboli komunikace firem a jejich produktů a služeb směrem k jiným firmám, potažmo subjektům státní a veřejné správy, se od té, která se používá směrem k spotřebitelům značně liší. Tedy měla by. Spotřebitelé a firmy totiž vykazují často značně odlišné přednákupní a nákupní chování a i celková motivace k pořízení nějaké služby nebo produktu je u nich jiná. V dnešním článku se proto podíváme právě na tuto někdy trochu opomíjenou problematiku.
Každý z vás už se v životě asi setkal s nějakou tou tiskovou zprávou. K čemu vlastně ale takové tiskové zprávy jsou a kdo všechno si je v praxi pročítá? Jak vlastně napsat takovou tiskovou zprávu a co s ní potom udělat? Pomůže vaší firmě vůbec, když začne tiskové zprávy vydávat?
O word of mouth se v českých luzích a hájích dlouho příliš nemluvilo, ačkoliv zrovna Češi jsou v jeho používání, byť ne vždy v produktové rovině, příkladní. Word of mouth neboli slovo z úst je totiž na rozdíl od reklamy považováno za velice důvěryhodný zdroj, kterému ostatní často až zbytečně slepě důvěřují. Co to vlastně je a v čem to naší firmě může pomoci nebo ublížit?
Strana 3 z 5