Bankrotní a bonitní indexy jako je Altmanův index vám pomohou prostřednictvím nástrojů finanční analýzy objevit potenciální problémy ve vaší, ale stejně tak dobře i jakékoliv jiné, firmě. Jediný problém s těmito indexy je v tom, na kolik dobře fungují v podmínkách poněkud specifického českého prostředí. Index IN05 manželů Neumaierových je přitom českými ekonomy dlouhodobě považován pro hodnocení českých podniků jako nejvhodnější. Z čeho se tedy IN05 skládá a co vám řekne o vaší firmě?
Co je index IN05
Index IN05 je souhrnný index pro hodnocení finančního zdraví společnosti prostřednictvím jediného čísla. Kromě hodnocení faktu, zda společnost v blízké době zkrachuje či nikoliv, se však index IN05 zabývá i tím, jestli vytváří pro své vlastníky také nějakou hodnotu. Podobně jako Altmanův index se index IN05 skládá z několika dílčích součástí - koeficientů, které se zabývají specifickými oblastmi finančního řízení společnosti. Klíčem k celkovému hodnocení firmy je pak vhodné nastavení vah těchto koeficientů. Bohužel, na rozdíl od Altmanova indexu pro index IN05 není k dispozici nezávislá a léty ověřená pravděpodobnostní charakteristika popisující jeho přesnost nebo úspěšnost. Při uvážení faktu, že mu ale čeští ekonomové přikládají často pro podmínky ČR vyšší význam, než Altmanovu indexu , lze předpokládat, že by měl umět odhadnout bankrot firmy s vyšší než 72 % úspěšností. Z vědecké publikace [2] z roku 2005, kdy byl index vytvořen, vyplývá, že celková úspěšnost indexu IN05 je 80 %, což je poměrně vysoká hodnota. V identifikaci hrozby bankrotu je index IN05 celkově úspěšný ze 77 %, přičemž nejvyšší úspěšnost 78 % vykazuje u středních podniků a nejmenší 74 % u malých podniků. Ve všech případech je to však velice slušný výsledek, který byl navíc v roce 2005 porovnáván na vzorku 1526 českých podniků (z čehož 547 velkých, 819 středních a 160 malých).
K1 – Aktiva (Pasiva)/Cizí zdroje
Tento koeficient nám de facto říká, jaká část veškerého majetku firmy (aktiv) potažmo všech zdrojů firmy (pasiv) je tvořena cizími zdroji. V praxi nám tedy říká to, jakou míru rizika a finanční zainteresovanosti nesou vlastníci firmy. Na tento koeficient se přitom dá dívat dvěma způsoby – čím větší finanční zainteresovanost ve firmě vlastníci mají, tím větší je jejich zájem, aby firma nezkrachovala. Na druhou stranu, pokud firma využívá jen málo cizích zdrojů, je finanční páka malá a může méně vydělat. Navíc je nasnadě se také ptát, jestli náhodou nemá málo cizích zdrojů jen proto, že jí není nikdo ochoten půjčit. Velký problém s tímto koeficientem zcela zjevně nastává také v okamžiku, kdy se cizí zdroje limitně blíží nule (typicky u firem bez bankovních úvěrů, kde jsou cizí zdroje tvořeny jen krátkodobými závazky vůči zaměstnancům (nevyplacené mzdy) a státu (neodvedené zálohy na daň, sociální a zdravotní pojištění)). Při váze tohoto koeficientu 0,13 se však méně extrémní případy podaří často srovnat. Na druhou stranu je zjevné, že na začínající firmy bez bankovních úvěrů a dlouhodobých cizích zdrojů index IN05 nemusí zrovna dvakrát dobře fungovat. Nicméně obdobný problém nastává i u koeficientu K2, kde sami autoři indexu IN05 v [2] doporučují jako maximální možnou hodnotu indexu zvolit číslo 9 (na základě praktických zkušeností). Pro univerzálnější nasazení indexu IN05 je proto vhodné i u koeficientu K1 zvolit maximální hodnotu, kterou by koeficient neměl přesáhnout. Autoři sice takovou hodnotu nedoporučují, ale pokud u koeficientu K2 se osvědčila jako maximum hodnota 9, lze porovnáním vah koeficientů K1 a K2 dospět k názoru, že pro koeficient K1 by jako vhodné maximum měla být volena hodnota 2,78. Toto odvození lze přitom logicky zdůvodnit tak, že pro podniky bez cizích zdrojů a tudíž bez nákladových úroků zůstane poměr váhy koeficientů K1 a K2 v takovém případě v rovnováze.
K2 – EBIT/Nákladové úroky
Koeficient K2 dává poněkud nezvykle do poměru EBIT a nákladové úroky. Nákladové úroky podle definici ČSÚ představují platební povinnost z titulu úroků vůči bankám, dodavatelům, v případě půjček, finančních operací. Nepatří sem úroky, pokud se zahrnují přímo do pořizovací ceny nehmotného a hmotného investičního majetku. Pokud tedy dáme do souvislosti nákladové úroky s EBITem , de facto se tím snažíme zjistit, jak velký podíl tyto úroky na EBITu tvoří neboli také jak vysoké úroky nám naši věřitelé dávají v poměru k tomu, kolik naše firma vlastně vydělává. A právě tento poměr už může vypovídat něco o naší ekonomické a vyjednávací síle vůči věřitelům i o naší schopnosti přežít ve špatných dobách. Pravdou je, že v indexu IN05 je váha tohoto koeficientu velice nízká, konkrétně 0,04, což je stokrát méně, než váha ROA . Navíc u tohoto koeficientu může být problém s tím, že nákladové úroky se velice snadno mohou limitně blížit nule. Proto autoři doporučují jako maximální hodnotu tohoto koeficientu volit 9.
K3 – EBIT/Aktiva neboli ROA
Rentabilitu aktiv neboli ROA není třeba zbytečně více rozvádět. Tento oblíbený finanční ukazatel ukazuje, do jaké míry se daří společnosti z dostupných aktiv (respektive pasiv) generovat zisk. Čím větší je ROA, tím lépe jak pro firmu, tak i pro výsledek Altmanova indexu. ROA přitom hraje při jeho výpočtu vůbec nejvýznamnější roli. Bližší informace o ROA se dočtete v samostatném článku . Tento koeficient využívá i Altmanův index , který mu ovšem přikládá váhu 3,3 v původní variantě, 3,107 v upravené variantě pro soukromé společnosti a 6,72 ve variantě pro nevýrobní podniky a nová odvětví. IN05 oproti tomu drží standardní váhu 3,97. Z pohledu indexu IN05 je váha ROA o jeden až dva řády vyšší než váha zbylých koeficientů.
K4 – Výnosy (Tržby)/Aktiva neboli Obrat aktiv
Také obratu aktiv jsme se již věnovali v samostatném článku . Proto jen ve stručnosti tento ukazatel nám říká, kolik prostředků je firma ročně schopna vygenerovat ze zdrojů, které má k dispozici. U Altmanova indexu najdeme tento koeficient také, ale pouze v původní variantě a upravené variantě pro soukromé společnosti, kde má váhu 1,0. U nevýrobních podniků a nových odvětví Altman s tímto koeficientem nepočítá. U IN05 má váhu 0,21.
K5 – Oběžná aktiva/(Krátkodobé závazky a Krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci)
Tento koeficient je de facto pouze upravenou běžnou likviditou . Ta však ve jmenovateli počítá pouze s krátkodobými závazky a krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci opomíjí. Nicméně i tento koeficient nám říká, kolikrát je společnost schopna uspokojit pohledávky svých věřitelů tím, že všechna svoje oběžná aktiva přemění v peněžní prostředky. Můžeme také připomenout, že doporučená hodnota běžné likvidity je 1,8 až 2,5, případně pro průmyslové podniky může být jako spodní hranice uvažována 1,5. V indexu IN05 nicméně hraje tento koeficient poměrně nevýznamnou roli a jeho váha je 0,09.
Index IN05 a jeho hodnoty
Také index IN05 na základě výsledné hodnoty dělí firmy do těch kategorií. Za zmínku také stojí fakt, že výše limitů pro dělení těchto kategorií se od roku 2001 a indexu IN01 výrazněji měnila. Je proto možné, že v roce 2011, tedy více než 5 let po vzniku indexu IN05 už může být současná realita poněkud odlišná. Hranice indexu IN05 jsou nastaveny následovně – dolní hranicí je 0,90 a horní 1,60. Na základě provedeného průzkumu zmíněného v [2] firmy, u nichž je index IN05 pod minimální hodnotou s 97 % pravděpodobností spějí k bankrotu a se 76 % pravděpodobností nebudou vytvářet hodnotu. Firmy s indexem IN05 v rozmezí 0,9 až 1,6 mají 50 % pravděpodobnost, že zkrachují, nicméně se 70 % pravděpodobností budou tvořit hodnotu. Firmy nad horní hranicí pak s 92 % pravděpodobností nezkrachují a s 95 % pravděpodobností budou vytvářet hodnotu.
Použité zdroje a literatura
- NEUMAIEROVÁ, Inka; NEUMAIER, Ivan. Proč se ujal index IN a nikoli pyramidový systém ukazatelů INFA. GA ČR Generátory tvorby hodnoty . 2009, N/A, s. 1-10. Dostupný také z WWW: http://www.ekonomikaamanagement.cz/getFile.php?fileKey=CEJVB0NUCAdVCEZIU1VHB0MIUUMEBAVDVFVWQ1VUBAVGQ1VCXgQFBERIREJLYg== 〈 =cz .
- NEUMAIEROVÁ, Inka; NEUMAIER, Ivan Index IN05 : Index IN05. In Evropské finanční systémy : Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference . Brno : Masarykova univerzita v Brně, 2005. s. 143-146. Dostupné z WWW: http://is.muni.cz/do/1456/sborniky/2005/evropske-financni-systemy-2005.pdf .
| < Předchozí | Další > |
|---|
