Když se řekne Homeworking

Tisk
Hodnocení uživatelů: / 2
NejhoršíNejlepší 

 

Homeworking neboli práce z domova je pro stále více firem zajímavou alternativou, jak nastavit způsob práce jejich zaměstnanců. V současné době se těší největšímu zájmu zejména v podobě benefitu pro zaměstnance zvaného Home Office. Pojďme se ale poněkud blíže podívat jak na samotnou terminologii, tak na to, co vlastně taková práce z domova obnáší.

Homeworking, Teleworking, Home Offce a Hotdesking

Homeworking je anglický výraz pro trvalou práci z domova. Přirozeně, obchodní jednání a schůzky s klienty se doma konat nemusí, nicméně daný zaměstnanec či podnikatel má jako svoji primární kancelář svůj domov. Tento termín se používá jak u živnostníků a malých firem, u kterých je právě práce z domova často obvyklá, tak u zaměstnanců středních a velkých firem, které mají sice své kanceláře a prostory, nicméně pro ně zaměstnanci (a zde mluvíme skutečně o zaměstnancích a nikoliv o Švarc systému) pracují z domova. Výraz Home Office má pak dva významy. Tím prvním je součást anglického označení pro segment drobných firem, který se označuje jako SoHo (Small Office Home Office), kde ono Home Office poukazuje na fakt, že společnost anebo živnostník vykonává svoji podnikatelskou činnost u sebe doma. Stejně tak se ovšem výraz Home Office využívá pro pojmenování zaměstnaneckého benefitu, kdy zaměstnanec může část pracovní doby pracovat z domova. Praktické implementace tohoto benefitu se obvykle dělí na možnost nahodilé práce z domova (např. v případě dopravní kalamity, nemoci dítěte apod.) a na možnost pravidelné práce z domova (např. každý pátek, aspoň x dní v měsíci apod.). Podle [1] s odvoláním na ONS (The Office of National Statistics) už v září 2002 ve Spojeném království ve formě Homeworkingu nebo Home Office pracovala plná čtvrtina všech zaměstnanců.

Výraz Teleworking pochází zejména z IT a telekomunikačního světa a vyjadřuje obecně schopnost pracovat pro firmu na dálku, přičemž se tou prací tiše rozumí také využívání vnitřních IT systémů ve společnosti (typicky poštovní server a podnikové informační systémy ve firmě). Teleworking se však nemusí nutně odehrávat z domova daného zaměstnance. Homeworking je tak de facto speciálním případem teleworkingu zaměstnanců. V praxi českých firem se s teleworkingem setkáte v řadě variací. Kupříkladu v jedné významné překladatelské firmě pracují zaměstnanci v létě ze zahrádky restaurace umístěné naproti kanceláři, kam ještě dosáhne firemní WiFi síť. Práce z kaváren a restaurací přitom není neobvyklá, protože se tak dá vyplnit prostor mezi schůzkami s klienty. Teleworking se také objevuje v krizových scénářích firem, které mají pokročilejší bezpečnostní politiku. Pro případ přírodní katastrofy, zničení sídla společnosti např. požárem, teroristického útoku či války je tak připraven krizový scénář, kdy se tým přesune například do rodinného domu některého z manažerů, odkud bude pracovat.

Výraz Hotdesking pak vyjadřuje takové uspořádání pracoviště, kdy neexistuje pevné přidělení kanceláře či pracovního stolu v open-space kancelářích a zaměstnanci každý den mohou sedět, kde chtějí nebo kde je zrovna volno. Výhody těchto výhod pro zaměstnance jsou ty, že pokud si s někým nesednou lidsky, tak s ním nemusí sedět ani fyzicky. Případně se u hlučnějšího kolektivu mohou přesunout třeba o patro výš, kde budou mít větší klid. Výhodou pro zaměstnavatele je, že u firem s významnějším podílem zaměstnanců v terénu lze hotdeskingových míst instalovat méně, než je celkový počet zaměstnanců, protože statisticky je nepravděpodobné, že by nastal okamžik, kdy se v kanceláři v jednu chvíli ocitnou všichni zaměstnanci. Firma tak ušetří jak na vybavení kanceláří, tak na pronajatých prostorech. Hotdesking zde přitom zmiňujeme i z toho důvodu, že často bývá kombinován s homeworkingem anebo pravidelným Home Office, kdy např. 20 % zaměstnanců má Home Office každé pondělí, 20 % každé úterý, atd.

Výhody Homeworkingu pro zaměstnance

Výhody Homeworkingu pro zaměstnavatele

Nevýhody Homeworkingu pro zaměstnance

 

 

 

Nevýhody Homeworkingu pro zaměstnavatele

 

 

 

Použité zdroje a literatura

  1. [1] MARTIN, David. Personalistika od A do Z : Výkladový slovník důležitých pojmů. Brno : Computer Press, 2007. 419 s. ISBN 978-80-251-1496-4.
  2. [2] BLÁHA, Jiří, MATEICIUS, Aleš, KAŇÁKOVÁ, Zdeňka. Personalistika pro malé a střední firmy: zkvalitňování zaměstnanecké struktury firmy, řízení výkonu a odměňování, vzdělávání a rozvoj, utváření firemní kultury. Redaktor Ondřej Jirásek. 1. vyd. Brno: CP Books, c2005. 284 s. ISBN 80-251-0374-9.

 

Joomla SEO powered by JoomSEF
Share/Save/Bookmark